Bezpečák není spasitel

Původně měl být tento článek jen o přístupu některých lidí k chápání úlohy bezpečáka. Bezpečák je pro ně někdo, kdo nastupuje ve chvíli, kdy se stane úraz, nehoda nebo jiná nežádoucí událost. Po bezpečákovi se chce, aby rychle vymyslel nějaké řešení. Samozřejmě bez následků pro zúčastněné. Každý postih ze strany kontrolních orgánů, snížení plnění ze strany pojišťovny, snížení prémií za porušení bezpečnostních předpisů atd. se bere jako neschopnost a selhání bezpečáka. Úkolem bezpečáka však není zahlazování stop po neplnění povinností, zatajování zjištěných nedostatků a ohýbání skutečnosti tak, aby z toho každý vyšel bez následků. Odpovědní pracovníci si musí být vědomi své zákonné odpovědnosti a musí být připraveni nést následky svých skutků a rozhodnutí. Bezpečák tu opravdu není proto, aby obhajoval ty, kteří neplní své povinnosti. V některých firmách to bohužel takto funguje a konečný důsledek takové praxe je, že se zcela zapomíná na prevenci a bezpečák nastupuje až na řešení problému. Do té doby bezpečáka nechce nikdo ani vidět a k ničemu ho nepustí.

Dostáváme se tím k druhé myšlence názvu. Většina bezpečáků naštěstí zná své a legislativní limity. Proto se do role spasitele nikdy nenechají dotlačit. Někteří vedoucí zaměstnanci však tuto úlohu bezpečákovi přímo nutí. Nabízí se troufalé srovnání bezpečnosti práce s náboženstvím. Zákoník práce můžeme přirovnat k bibli. Pro bezpečnostní předpisy se zase nabízí srovnání s desaterem přikázání. Pracovník nedodržuje bezpečnostní předpisy a spoléhá na bezpečáka. Chce od něj takové řešení, aby z toho nebyl žádný postih (pokuta, nižší prémie apod.). Nepřipomíná vám to hříšníka, který nežije podle křesťanských hodnot? Když bude nejhůř, tak to vyřeší deset otčenášů. Tím se hříchy smažou a jede se dál. U bezpečnosti práce bezpečák, v roli spasitele, dá jiné rozhřešení. Opakované školení apod. Hlavně, aby se hříšník zachránil před peklem – pokutou. Je to přesouvání své odpovědnosti na někoho jiného. Na autoritu, která musí najít řešení. Původce hříchu zatím pasivně vyčkává. Není těch podobenství trochu moc?

Samozřejmě, že nás profesní čest nutí najít vždy nějaké vhodné řešení. Ne však za cenu požadovaných podvodů, falšování dokumentace, dodatečné doplnění podpisů na školení apod. Některé firmy mají jinou strategii. Bezpečnost práce bude řešit, až se něco stane. Do té doby jsou názory bezpečáka přehlíženy. Najednou však dostává obrovský prostor, aby vše zachránil. Vedení firmy dosud mělo k bezpečnosti odmítavý postoj. Najednou by za dobrý nápad, který by je zachránil před postihem, platili zlatem. Jenže to už je většinou pozdě. Žádný soudný člověk se nenechá zatáhnout do podvodného jednání, aby zpětně řešil nedostatky zanedbaného plnění povinností vedoucích pracovníků. Někdy je dobré, nechat v tom odpovědné osoby trochu "vykoupat". Ať uvědomí vážnost situace. To není žádná zlomyslnost, ale má to i svůj výchovný efekt. Jinak v nich naroste pocit, že vlastně o nic nejde. Vždyť on bezpečák zase vymyslí nějaké řešení a dopadne to pro nás dobře. A pokud nic nevymyslí, tak to není člověk na svém místě a musíme ho vyměnit. Tým BOZP21 přeje všem kolegům, aby takových firem bylo co nejméně.